4. Kapitola - Volání divočiny

10. října 2010 v 18:49 | Werí |  Zakázaná láska
Možná by bylo vhodné připsat 18+, ale jelikož je to všechno popsané mírnější cestou, myslím, že to není nutné :)


Stál jsem proti ní a díval se. Nebyl jsem schopen dělat vůbec nic. Její oči se stále dívaly do mých. Snažil jsem se uhnout pohledem, ale neviditelná síla jako by mi je k ní připoutala. Váhavě jsem nasál vzduch. Čekal jsem závan štiplavého zápachu, ale nic. Místo toho jsem cítil její jemnou vůni. Vůni lesa... jehličí. Donutilo mě to pousmát se.

Trochu váhavě se dotkla mé paže a já znovu cítil její teplo. Sklonil jsem hlavu na její dlaň, jejíž konečky prstů právě přejížděly po mém bledém předloktí až k zápěstí a zase zpátky. Zježily se mi chloupky na rukou, možná dokonce i v zátylku. Polkl jsem a sledoval její prsty, které mapovaly mou ruku. Sjela jimi až k mé dlani, kde ještě více zmírnila tlak.
Na kratičký moment, i když mi to připadalo jako by se čas zastavil, propletla naše prsty. Měl jsem ucuknout, ale nešlo to. Už jsem v sobě nenašel sílu zastavit jí. Byl jsem příliš sobecký, než abych se připravil o pocity, které mnou prostupovaly. Přitáhla si mě něčím, co jsem dost dobře nedokázal identifikovat. Byla to její smělost? Nebo ta vášeň, která jí sálala z každičkého kousku těla? Chtěl jsem se jí také dotknout, ale nedokázal jsem se ani pohnout. Myslel jsem si, že se dusím. Nikdy jsem nezažil, že bych tak přerývaně dýchal. Běžně jsem to nepotřeboval, ale teď jsem musel. Moje plíce fungovaly rychleji, než normálně. Krk se mi stáhl. Ne žízní, ale něčím dosud nepoznaným. Nikdy jsem tohle necítil, když jsem byl s nějakou dívkou, dokonce ani když se mě nějaká dotkla. Až později jsem si uvědomil, že ten zvláštní pocit byla touha...chtíč.
Na okamžik jsem zavřel oči a vnímal jenom doteky jejích horkých prstů, které jsem nyní cítil přes triko na prsou. Lehce přejela dlaní přes mou mramorově tvrdou hruď. Kdyby moje srdce pracovalo, vyskočilo by mi v tu chvíli z hrudi a zanechalo ve mě obrovskou díru.
Přes to všechno jsem stále stál nehnutě a jen sledoval její počínání s trochu šokovaným výrazem.
Jemně mi přejela prsty po krku, kde by normálně nahmatala krční tepnu, která mě ovšem již pár desítek let netepala. Nevypadala, že by jí to vadilo. Pod žárem tohoto doteku jsem slastně zavřel oči. Roztáhl se jí úsměv na rtech. Poznala, že je mi to příjemné, i když jsem se tomu pokoušel bránit.
Lehce mi stiskla prsty na krku a donutila mě mírně se sklonit. Cítil jsem její horký dech u obličeje. Její nos, který se otřel o můj. Otevřel jsem oči a pohlédl do jejích. Byly tak neuvěřitelně blízko. Viděl jsem každou tečku a přechod barev. Každou dlouhou tmavou řasu, dodávající jejímu pohledu hloubku. Strukturu jejích rudých rtů šeptajících něco, čemu jsem nerozumněl. Poslouchal jsem jen tón jejího melodického hlasu. Slova pro mě v tuto chvíli neměla vůbec žádný význam.
Políbila mě na koutek úst a já se celý zachvěl. Stále měla otevřené oči a koukala do mých, sledovala mou reakci. Vydechl jsem a díval se, jak přesunula rty víc na mé a přivřela oči. Bylo mi jasné, co příjde teď.
Teď bych jí měl zastavit... neměl bych... ne, příval myšlenek se mi zastavil, jakmile se její rty setkaly s mými. Chvíli jsem se snažil odolávat jejím měkkým a teplým rtům, ale za okamžik jsem se přistihl, jak jí polibky oplácím.
Točil jsem se v kruhu, který nemá začátek ani konec. Jen znovu a znovu přicházely ty neskutečné pocity, když se její jazyk dotkl mého nebo něžně objel moje rty. Neuvědomoval jsem si, že bych jí mohl zranit neuvědomoval jsem si vůbec nic. Moje sebeovládání jako by během okamžiku zmizelo. Uteklo mi pryč neuvěřitelnou rychlostí a já se ani nesnažil ho dostihnout.
Její měkké ruce zkoumaly každý pevný sval mého těla, každou částečku mojí kůže, přičemž mě polévalo neskutečné horko. Nebylo ovšem nepříjemné, užíval jsem si ho.
Přitiskl jsem si jí blíž k sobě, až naše těla vypadala jako spojená. To její poddajné se přizpůsobilo mému a my se teď dotýkaly téměř každou částí kůže.
Cítil jsem její ruce na zádech pod trikem. Přejížděly mi jemně po páteři, až mi naskakovala husí kůže. Vůbec jsem si neuvědomoval, co provádím. Vlastně jsem nad tím vůbec nepřemýšlel, i když se to zdá pošetilé.
Nepamatuji si, že jsem zvedal ruce a přesto jsem tam najednou stál bez trička, jen v kalhotech. Cítil jsem její oči na svém těle. Zkoumala každý jeho kousek, každý pevný sval, který se mi rýsoval pod mramorovou kůží, svým pohledem. Brzy nezůstalo jen u toho a prsty mi začala objíždět kontury obličeje a hrudi. Její dotyky byly lehké, jako mávání motýlích křídel. Lehce šimraly a zvyšovaly moje vzrušení.
Přiblížila se ke mě obličejem a znovu mě vášnivě políbila. Pak sjela rty po mé čelisti až ke krku, kde mírně stiskla kůži zuby. Ne tak, aby mi ublížila, ale mě bylo jasné, že tohle s nikým jiným nezažiji, protože žádné jiné zuby nejsou schopny hnout s moji kůží. Přesunula ústa ke klíční kost, jež zasypala jemnými polibky, ze kterých jsem šílel.
Veškeré připomínky, které si uvědomovala moje mysl mizely s každým dalším polibkem. Vůbec jí neznám, polibek na ústa. Je to vlkodlak, její teplé rty na mém krku. Bude z toho hrozný průšvih, znovu jsem ucítil její rty na svých. Co moje předsevzetí o svatbě? Jakmile mi políbila ušní lalůček všechny pochybnosti byly pryč tak ohromující rychlostí s jakou přišla omračující vášeň, co projela každou mou končetinou, až ke konečkům prstům.
Lehce jsem jí položil do trávy na mýtině a vůbec si neuvědomoval, že jsem za hranicemi, že dělám něco, co by mi rodina neodpustila a že se dostanu do obrovských potížích.
Moje ruce však už bloudily po jejím těle, pod jejím tričkem a objevovaly tajná zákoutí dívčího těla, která jsem cítil pod svými prsty poprvé v životě.
Její zrychlený dech mě ujišťoval o tom, že nejsem až tak hrozný a slastně přivřené oči mě nutily k úsměvu. Políbil jsem jí něžně na krk a pak jsem svými rty mapoval její obličej. Horké červené tváře, roztomilý nos a plná ústa.
Ucítil jsem, jak její ruce celkem zkušeně rozepínají můj pásek od kalhot. Trochu jsem se zarazil, netušil jsem, jestli jí to chci dovolit nebo ne. Ale když si mě ke mě přitáhla blíž a začala mi šeptat něžná slůvka do ucha, nerozhodnost ze mě spadla jako obrovský balvan.
I když jsem si před chvílí myslel, že nebudu vědět, co mám dělat, překvapivě jsem si byl jistý každým polibkem a každým dotekem, který jsem jí věnoval. Nebyl problém zbavit jí oblečení, i když jsem si skoro neuvědomoval, že jsem to vážně udělal.
Poměrně jsem se toho bál. Ona vypadala zkušená a já jsem si připadal nemotorný jako slon v porcelánu, ale přes to všechno jsem musel tlumit její výkřiky polibky a spokojené vrnění jsem si vykládal jako znak spokojenosti. Nikdy v životě mnou neprostupovaly takove pocity jako nyni. Nedokazal jsem je popsat, ale bylo to neco, co predči všechno, co jsem do této doby cítil. Když se pod mým tělem prohnula v zádech jako napnutý luk pohltilo mě něco neuvěřitelného. Lapal jsem po dechu a snažil se zkoncentrovat zpátky do své mysli a uvědomit si, že jsem na louce a né nikde v oblacích, což šlo špatně. Než jsem se dal konečně do hromady... ležel jsem v trávě vedle hnědovlasého anděla a probíral se jí ve vlasech. Cítil jsem její vůni, pach potu, který mi ovšem nedráždil a ještě něco, co jsem zřejmě cítil jen já. Vítr fučel přes jehličí stromů a přinášel s sebou zvláštní vůni, která mi pomohla uvědomit si, že mě... se právě změnil celý svět.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama