Je to jen můj život!

3. ledna 2011 v 15:33 | Werí |  Diary


..
Začínám to slýchat stále častěji, nadávky a urážky na mojí osobu kvůli svému způsobu života.
Například teď na Silvestra, šla jsem slavit ke kamarádce, ale prostě jsem odmítla pít, dala jsem si s nimi na přípitek šampus a to mi stačilo. Okamžitě jsem ovšem slyšela přívlastky jako "trapná" a "přestárlá". To mě dovedlo k zamyšlení se, proč tomu tak je. Přestávám chápat, proč společnost nebere ty lidi, kteří jsou něčím jiní. Byla jsem skvělá kamarádka, dokud jsem s nimi chodila na akce a hlavně s nimi pila. Jenže, všechno se časem mění - přestalo mě bavit chovat se jako oni - každý víkend opilá, ztrapňující se před davy lidí? Ne, děkuji pěkně... Vůbec nechápu co je atraktivního na opilé holce (jistě, pro kluky možná to, že s největší pravděpodobností se nechá ohnout hned za prvním rohem), vážně, je to hnus. Stále jsem s nimi ovšem chodila po hospodách posedět a zahrát si kulečník. Jenže do toho mi přišly zdravotní problémy, které se moc se zábavou v zakouřeném prostředí neslučují - astma. Začla jsem se tedy takovým místům pro jistotu vyhýbat, protože se mi v nich špatně dýchá a nedokážu tam být dlouho. Jenže ejhle...to byla zřejmě zrada mých domnělých "přátel". Začala sem být osočována z toho, že na ně kašlu a podobně. Přitom jsem jim nejednou navrhovala, že s nimi půjdu do slušné restaurace nebo do kina, kde není zakouřeno, ale to ne, o tom nechtějí ani slyšet. A proč? Protože je to nebaví - není tam alkohol.
Dost dlouho mě to trápilo a nemohla jsem si zvyknout na to, že už s nimi netrávím ten čas, že jsem sama, ale postupem času jsem si uvědomovala, že jsem na tom vlastně lépe než oni. Jejich hlavní zábavou je popíjet po barech a oblejzat kluky, tou mojí je kreslení, psaní povídek, sledování seriálů v angličtině a potažmo věnuji čas i učení. Začíná mě připadat, že mám vlastně víc, než oni. Mám ambice, záleží mi na tom, abych složila maturitu a dostala se na vysokou školu. Je to naprosto nezajímá, mávnou rukou s tím, že to všechno je daleko a nemá cenu to řešit teď.
Nejsem si jistá, ale myslím, že jednoho dne budu já ta, která se bude smát jím, že se měli radši věnovat něčemu jinému, než chlastání po hospodách.
Taky nejsem dokonalá, to vím, trávím spousty času u PC, ale netrávím je hraním PC her, ale povětšinou něčím, co by mi mohlo v budoucnosti pomoci (převážně sledováním anglických seriálů, kterým popravdě hodně dlužím za pokroky v angličtině) a hlavně je tu trávím s jediným člověkem, před kterým se nemusím přetvařovat a to je to nejdůležitější. Proč trávit čas s lidmi, kteří o mojí přítomnost zřejmě ani nestojí, neberou ohledy na můj zdravotní stav a jen se k nim otočím zády, začnou mě pomlouvat? Tak se přátelé nechovají...
No, nějak jsem se rozepsala, tak mi to nemějte za zlé, já jen že ty pocity mě nějak dusej už hodně dlouho :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LuCí LuCí | Web | 3. ledna 2011 v 19:09 | Reagovat

Naprosto schvaluji tvůj názor :) za poslední dobu jsem se co se týče pití atd. změnila (i když se přiznám, že o tom Silvestru jsem udělala výjimku :P).O víkendech mě to do hospod, barů a diskoték taky už netáhne.
Troufám si říct, že člověk musí prostě dospět do stádia, kdy si uvědomí, že každovíkendový chlastání a opíjení se do němoty je naprosto nesmyslná věc.

Já sama mám asi štěstí, že mám tak nějak celkem kamarády, kteří nepovažují pití za důležitou věc a někteří  z nich jsou proti alkoholu úplně.
Každopádně máš pravdu - přátelé, kteří se tě nesnaží v takové situaci pochopit a místo toho se ti vysmívají a pomouvají tě, nejsou přátelé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama