Pád do tmy

28. února 2011 v 16:43 | Werí
Objevila jsem ve wordu jednu ze svých starších "povídek". Je to prostě sbírka pocitů, ani nevím, kdy mě to napadlo, ale je to mírně depresivní a ten pocit jste určitě někdy také zažili :)


Ticho. Takové ticho, které děsí. Slyšíte vlastní dech, tlukot srdce. Toužíte to ticho opustit, ale jako by vás něco drželo a nedovolilo vám odejít. Stojíte uprostřed temné místnosti, do které neproniká jediný paprsek světla. Co cítíte? Nejistotu? Strach? Co se asi může skrývat ve tmě hned vedle vás? Doufáte, že nic, slyšeli byste přece jeho kroky nebo dech. Nejistota ovšem přetrvává. Bojíte se pohnout se, abyste se neztratili v prázdnotě - jediný krok a můžete se propadnout do nicoty. Je to sen? Proboha jestli je to sen, ať už skončí. Chcete se probudit a zjistit, že ležíte v teplé posteli vedle své polovičky, která tiše oddechuje vedle vás a zahřívá vás u srdce. Nejde to! Proč to nejde? Temnota vás pohlcuje čím dál víc a vás pohlcuje zoufalství a panika. Najednou se cítíte jako byste ztráceli půdu pod nohama. Závrať! Nekonečná propast pod vámi - propadáte se do ní a nemůžete s tím nic dělat. Letíte temnotou - panika dosáhne vrcholu. Víte, že je konec. Najednou s trhnutím jako byste najednou začali vnímat. Pár obrysů. Nedopadli jste! Pocit zmatení vystřídá úleva - žijete, byl to jen sen. Lehce se snažíte nahmatat svoji drahou polovičku - prázdno. Nechápete, dokud se vám v hlavě nevyrojí tisíce myšlenek a obrazů. Hádka, prásknutí dveřmi, samota. Není tu, už zase to ticho - tentokrát to ale není sen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama