Těžký život ženy

3. března 2011 v 19:25 | Werí |  Téma týdne
Vím, že jeden článek na téma týdne jsem již psala, ovšem až nyní jsem si vzpomněla na krátkou...no, nevím přesně, co to je. Neumím to pojmenovat. Ale úžasně to vystihuje to, co si musí žena během života vytrpět. Všechna ta zklamání, která jí uštědří život. Rozhodně nejsem žádná zarytá feministka, to vážně ne. Ale i tak si myslím, že ženy nemají život jednoduchý a se ztrátou iluzí se musí umět vypořádat, protože takový je život.
Doufám, že omluvíte, že zde neuvádím zdroj ani citaci, ale bohužel jsem si to uložila do počítače a z něj to také mám. Navíc si myslím, že pokud bych se pokoušela vypátrat původního autora, nebylo by to zřejmě úplně nejjednodušší.
Tak tady to máme, čtěte pomalu a zamýšlejte se :)


*************

Malý chlapec se ptá mámy: "Proč pláčeš?" "Protože jsem žena," odpověděla mu. "Nerozumím," pověděl syn. Jeho máma ho jen objala a řekla: "A nikdy ani neporozumíš." Za nedlouho se chlapec zeptal svého otce: "Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu?" "Všecky ženy pláčou bez důvodu," bylo jediné, co mohl otec odpovědět.

Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, avšak stále nerozuměl, proč ženy pláčí. Nakonec volal Boha a když se dovolal, zeptal se: "Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce??" Bůh odpověděl:

"Když jsem tvořil ženu, musela být výjimečná. Udělal jsem jí plece dost silné na to, aby unesla váhu světa,
ale natolik jemné, aby poskytovaly pohodlí.

Dal jsem jí vnitřní sílu, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, které jednou velmi okusí od svých dětí.

Dal jsem jí tvrdost, která jí pomůže stále pokračovat, když se všichni ostatní vzdávají, a starat se o svoji rodinu navzdory chorobám a únavě bez stěžování.

Dal jsem jí cit, milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, kdy ji její dítě hluboce ranilo.

Dal jsem jí sílu přijmout svého manžela navzdory jeho chybám a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce.

Dal jsem jí moudrost, aby věděla, že dobrý manžel nikdy neraní svoji ženu, ale někdy zkouší její sílu a rozhodnost stát vedle něho bez výhrad.

A nakonec jsem jí dal slzu, kterou uroní, která je výlučně její, aby ji použila kdykoliv je to potřeba.

Vidíš:
Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu, jakým si češe vlasy.
Krása ženy musí být v jejích očích, protože ty jsou bránou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.

*************

Poměrně silný příběh, že? Alespoň na mě tak působí, protože žena opravdu občas musí vytrpět spoustu věcí, z nichž jedna z nejhorších je jistě to, když děti dospívají a maminka už není ta, která je pro ně vším, ale ta, která jím brání se bavit a žít vlastní život. Jednoho dne možná pochopí, že rodiče jsou to nejcennější, co máme, protože bez nich bychom nebyli těmi samými lidmi, jakými jsme. Proto bychom jim neměli ničit jejich iluze a sny, které ve velké míře vkládají na nás. Neříkám, že bychom je měli nechat rozhodovat o vlastní budoucnosti, ale i tak si nechat poradit v některých životních situacích místo toho, abychom jim nadávali, že nám ničí život.
Jednou totiž můžeme všech těch hádek a vyřčených slov litovat... nikdy ovšem nemůžeme vědět, jestli ještě budeme mít možnost to napravit. Život je nevyzpytatelný a nikdy bychom neměli nechávat omluvy a hezká slova na další den, protože ten den už může být pozdě. A pak už vám zbydou jen zborcené iluze a sny...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alča Alča | Web | 3. března 2011 v 19:33 | Reagovat

Ten příběh na mě hodně zapůsobil...a i slova pod ním jsou silná :)

2 M Autumn Hoffman M Autumn Hoffman | Web | 3. března 2011 v 19:41 | Reagovat

Na tom něco bude, opravdu...musím uznat, že tvůj článek mě donutil se zamyslet. Překrásně napsané.

3 M Autumn Hoffman M Autumn Hoffman | Web | 3. března 2011 v 20:06 | Reagovat

A víš, že jo? :D Já na Aldu chodím pořád, občas si zahraju i jinačí věci, ale PzK tam nebyli doooost dlouho.

4 Ufounek Ufounek | Web | 4. března 2011 v 17:20 | Reagovat

Skvělý článek, někdy bych vážně chtěla být chlap...

5 Niki Rosellin Niki Rosellin | Web | 4. března 2011 v 22:11 | Reagovat

ten bříběch má sílu, něco co nutí přemýšlet a podle mě to může úplně pochopit jen žena. Ale podle mě je moje mamka ráda že už nejsem ta malá holčička, sama to říká že je to teď mnohem lepší že jsme jako kamarádky. líbí se mi jak příběch od neznámého autora tak ty řádky nad ním a pod ním.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama