Chci s ním žít dál?

3. května 2011 v 20:03 | Werí |  Téma týdne
Seděla jsem doma u jídelního stolu. Zrovna jsem se vrátila z důležité služební cesty, která si vyžádala týden mého času. Neskutečně jsem se těšila domů, stýskalo se mi po příteli, kterého jsem musela tak na rychlo opustit.


Ten tu ovšem nebyl, zřejmě byl v práci… nebo možná. Netušila jsem, co ve mně probouzí ten podivný pocit, který jsem tu teď cítila. Nepřipadala jsem si tu jako doma, bylo to, jako bych byla v cizím bytě. Pokoušela jsem se ten vtíravý pocit zaplašit a rozhodla jsem si natočit trochu vody. Vzala jsem do ruky skleničku, která ležela na kuchyňské lince a chtěla si ji opláchnout. V tom mě na ní zaujaly sotva znatelné červené stopy. Přiblížila jsem skleničku blíž k očím - najednou jsem zřetelně viděla otisky rtů, které na ni zanechala čísi rtěnka. Rozhodně nebyla moje, rty si nemaluji, přítel to nemá při polibcích moc rád… nebo je to snad jinak?

Rozhodla jsem se ovšem nedělat unáhlené závěry, vždyť tu mohl být kdokoliv, klidně jeho sestra. Nenechala jsem se tedy rozhodit a rozhodla si odnést věci do ložnice. Posadila jsem se na precizně ustlanou postel. Zvláštní, on nikdy rád nestele, ale zřejmě mi chtěl udělat radost.

Vybalila jsem si tedy věci a uklidila je do skříně. Na krátký moment jsem se natáhla na postel, byla jsem tak ráda, že jsem doma, v naší ložnici. Pootočila jsem hlavu na jeho stranu postele.Už aby tu byl. Shodou okolností na jeho půlce cosi leželo, i když on to nebyl. A vypadá to, že jeho to také nebude. Zvedla jsem z polštáře dlouhý tmavý vlas, což mě mírně překvapilo, jelikož jsem blondýnka a můj přítel je krátkovlasý.

Tentokrát už se do mě zahryznul vtíravý červík, který mi začal našeptávat, že všechno zřejmě nebude v nejmenším pořádku. Pokoušela jsem se ho potlačit, vždyť on mě přeci miluje, nic takového by mi neudělal. Vždyť jsem pro něj měla jedno sladké tajemství, které jsem se mu chystala prozradit.

Rozhodnutá, že nic nebudu řešit, jsem se usadila v obýváku na gauči a pustila televizi. Stále mě sžíral ten pocit, že už tu nejsem doma, že je něco špatně. Tento tok myšlenek ovšem přerušily domovní dveře, které se hlučně otevřely a pak zavřely.

Zpoza rohu vykoukl on, na tváři se mu rozlil široký úsměv, když mě zahlédl. "Už jsi doma, lásko?"

"Jojo," nadšeně jsem se usmála a šla ho obejmout. Jak jsem o něm jen mohla pochybovat? Obmotala jsem mu ruce kolem krku a on mi své položil na boky. Dlouze jsme se políbili. Pak jsem si opřela hlavu o jeho rameno a zhluboka se nadechla. Najednou jsem to ucítila - lehkou nasládlou vůni dámské voňavky. Otevřela jsem oči a zadívala se mu na krk. I na něm byly stopy té samé rtěnky, kterou jsem smývala ze skleničky.Najednou mě polil studený pot, mírně jsem se odtáhla.

"Co se děje, miláčku?" široce se na mě usmál. I přes to všechno jsem mu úsměv oplatila, ale nic neřekla.

"Ani nevíš, jak se mi po tobě stýskalo. Bylo tu tak prázdno." - Jo to určitě, prázdno tu tedy rozhodně neměl.

Nedokázala jsem pochopit proč. Proč je ke mně tak milý a příjemný? Hryže ho snad svědomí? Nikdy se ke mně takhle nechoval a najednou je to samý miláček a láska. Dělalo se mi z něj špatně, i když kdo ví, jestli to bylo jen z něj. Zavřela jsem na okamžik oči, pak jsem je zase otevřela.

"Musím si odskočit." Rychle jsem se ho pustila a došla na záchod, kde jsem vyhodila celý obsah svého žaludku. Poté jsem si jen sedla na zem a opřela si hlavu o zeď. V mysli se mi honily stále a ty samé otázky: Co teď budu dělat? Mám se to pokusit ignorovat a dělat jako by se nic nestalo? Mám ho donutit, aby se přiznal? A co budu dělat potom? Vážně chci své nenarozené dítě připravit o otce, kvůli záletu........?

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dena Filth Dena Filth | Web | 3. května 2011 v 20:14 | Reagovat

Poznám velmi dobre..  :(

2 Colorka :) Colorka :) | Web | 3. května 2011 v 20:21 | Reagovat

tohle mě uplně vtáhlo .. vůbec jsem se nemohla od toho odtrhnout ..krásný :)

3 Colorka :) Colorka :) | Web | 3. května 2011 v 20:30 | Reagovat

děkuju moc :)

4 xo.Nikushka ~ Banana´s girl xo.Nikushka ~ Banana´s girl | Web | 3. května 2011 v 20:34 | Reagovat

páni dobře popsaný..napsaný ;)) je to skvělý článek na téma týdne ;) a jestli je to podle pravdy tak je to i smutný no ://

5 Alisa Alisa | Web | 3. května 2011 v 20:37 | Reagovat

Uvažujem nad tým... toto je realita ? Lebo ak áno, tak je to hrozné, ale nie neriešiteľné .

6 Werí Werí | Web | 3. května 2011 v 20:43 | Reagovat

Nene, podle skutečnosti to není, je to jenom povídka :))

7 Leni-chan Leni-chan | Web | 3. května 2011 v 21:11 | Reagovat

originální řešení tématu týdne. A povedené řešení. I když snad až příliš realistické...

8 Dubious cat Dubious cat | Web | 4. května 2011 v 0:51 | Reagovat

opravdu dobrá povídka! bude ve výběru TT :)

9 Claire Claire | Web | 5. května 2011 v 18:35 | Reagovat

Jako vždy skvělé. Moc si my líbí tvůj originální nápad psát na TT povídku (:

10 Myy Myy | 15. května 2011 v 19:23 | Reagovat

O5 ÚPLNĚ ÚŽASNÉ! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama