Abby - info

25. srpna 2011 v 20:05 | Werí |  Abby

Kdo by to byl řekl, že to naše zlatíčko už máme doma dva měsíce. Už jsme spolu zažili spoustu věcí a hlavně - už jsme jedna velká rodina.

Začátky byly možná trochu krušné, ale všechno jsme společně zažehnali a teď už má naše domácnost oficiálně o jednoho člena rodiny navíc.

Jelikož štěňátka rostou velmi rychle, budu si dělat takový menší zápisníček, jak nám ta naše slečna roste.





Abby - 6-8 týdnů (aneb, když jsme si ji přivezli)

- nebyla vážená, ale odhadem mohla mít tak 3kg
- výška v kohoutku cca 25 - 30 cm
- během prvních pár dní zvládla povel sedni a začala slyšet na své jméno
- ještě se bojí cizích psů a utíká před nimi

Abby - cca 2,5 měsíce

- váha asi 6kg
- výška v kohoutku kolem 35cm
- už umí i lehni, začíná se honit za klacíky a míčkem - vracet se jí ho ale moc nechce
- chůze na vodítku už je bez problémů, umí chodit po schodech nahoru (dolů ještě ne)
- samozřejmě už je rozmlsaná a jedla by jenom maso. Nesmí hovězí, protože po něm zvrací :D
- má za sebou povinná očkování, až na vzteklinu
- psi už ji tolik neděsí a začíná si s nimi hrát
- má na kontě prvního chyceného ptáčka (ještě pískle)

Abby - asi 3,5 měsíce (čili teď)

- váha asi 9kg
- výška v kohoutku něco málo přes 40cm
- zvládá povel zůstaň, už nosí balonky a dokonce je i dává (samozřejmě za malý úplatek ve formě pamlsku)
- vydrží chvíli čekat před krámem, než panička nakoupí, chodí už ze schodů i do schodů sami (nesnáší totiž nošení v náručí)
- začínají jí růst nové zoubky, takže kouše daleko víc, než dřív
- co se týče jídla, vybíravá je stále, ale nejoblíbenější značka je Pedigree
- psů už se nebojí vůbec, otravuje dokonce i ty velké. Nic ji netěší víc, než si hrát s ostatními pejsky, to je naprosto hluchá a vůbec neposlouchá
- kdyby ji paničky nedržely a nehlídaly, už zvládne chytit a zakousnout hrdličky, protože pomaleji vzlétají


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 25. srpna 2011 v 20:53 | Reagovat

Ach, ta je tak úžasná. Podle zápisků i rychle rostě do zdravý a krásy :). Přeju s ní hodně štěstí.
To mi jenom připomíná, jak já se těším na svůj uzlíček štěstí :).

2 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 25. srpna 2011 v 22:08 | Reagovat

Jojo. Hned jak se pořádně nastěhuju, začnu hledat štěňítko :)

3 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 25. srpna 2011 v 22:46 | Reagovat

Jo kdyby to bylo na mě, pořídím si útuláčka. Ale asi bych hledala štěňátko. Často projíždím stránky útulků a koukám na pejsky. Ale když jsem s tímhle nápadem přišla za mamkou, naprosto to potopila. Mám malýho brášku a ona hned začala, že chce domů normálního psa, né z útulku. Prý kdoví co si ten pes prožil, co kdyby něco udělal prckovi a tak... A nechce přistoupit ani na štěně. Nevím, co jí na tom vadí, ale nechce o tom ani slyšet :(.
A plemeno? Rozhoduju se mezi Bernským Salašnickým psem a retrívrem (jakým retrívrem, to ještě nevím :)). Dvě Berňačky mají sousedky-kamarádky a já se do nich naprosto zamilovala. Jsou to velcí tulící se plyšáčci. A nebo ještě retrívra, buď labíka, nebo zlatého retrívra. Ty taky miluju. Je to těžký rozhodování.

4 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 26. srpna 2011 v 9:25 | Reagovat

Jo, o chovatelské stanici uvažuju. Přece jen, retrívři všichni hodněš trpí na kyčle a to je dědičné. Je to dražší, ale mamku bych na to ukecala líp, než na útuláčka.
Mě se taky celkově víc líbí Zlatý retrívr. Jsou to všestraní psi, dají se lehce cvičit. Ale hlídat nebudou nikdy. Pokud zloději nevadí, že je pes zuřivě přivítá.
Berňák je na hlídání dobrý pes. Ale záleží na tom. Jeho vzhled a hlasitý štěkot, když se někdo přiblíží ke plotu, by mohl lec kterého zloděje neznající toto plemeno odradit. Jak ale vejdeš za plot, ze zuřivích hlídačů se stávají mazlící plyšáci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama